Dobře fungující mozek je základem správné činnosti celého organismu. Zapomnětlivost, únava, změny nálady, poruchy spánku a trávení, potící se ruce, třes a další potíže mohou být signálem, který ukazuje na to, že mozek neprodukuje dostatečné množství látek nutných k nervovému přenosu v buňkách. Někdy k odstranění potíží stačí jen vyladění jídelníčku.

Zdá se vám, že jste v poslední době roztržitá, zapomětlivá a unavená? A to, co jste dřív zvládla „levou zadní“ vám trvá hodiny? Už se možná hrozíte, že vám na dveře klepe zákeřný pan Alzheimer.

Navíc špatně spíte, potíte se, třesou se vám ruce. Pobolívá vás hlava, zhoršilo se trávení… Dřív jste sportovala, teď sotva vyšlápnete kopeček. Ale kdepak, situace nemusí být zdaleka tak dramatická. Možná že váš pouze mozek stávkuje, protože potřebuje pořádně nakrmit. Spotřebuje obrovské množství energie, ale neprodukuje dostatečné množství látek nutných k nervovému přenosu v buňkách. Zkrátka stárne.

Proč nám chybí energie a zhoršuje se nálada

Činnost mozku výrazně ovlivňují neurotransmitery. To jsou látky tvořící se v nervové soustavě všech živočichů. Z ní jsou vyplavovány do krevního řečiště, přes které putují dále do těla. V organismu umožňují jednosměrný přenos nervových vzruchů mezi řídícími buňkami centrální nervové soustavy a řízenými buňkami svalů, žláz a dalších tkání. „Mezi nejdůležitější neurotransmitery patří například dopamin, který je zdrojem mozkové energie, pocit štěstí a dobré nálady zajišťuje serotonin, zklidnění organismu navozuje GABA a správné fungování paměti zajišťuje látka zvaná acetylcholin. Neurotransmiterů je ale mnohem víc. Některé se vytvářejí v mozku, další v jiných částech organismu.

Pokud jsou v těle v nerovnováze, je jich málo, nebo naopak příliš, vznikají potíže. Většinu z nich známe pod hromadným označením psychosomatické poruchy. Sem patří nejčastěji bolesti břicha, hlavy, vyčerpanost nebo třeba poruchy nálady a ztráta schopnosti se koncentrovat.

S dysbalancí neurotransmiterů se dává do souvislosti i duševní vyhoření, syndrom únavy, propuknutí Parkinsonovy choroby, roztroušené sklerózy nebo Alzheimerovy nemoci,“ vysvětluje primářka anti - aging kliniky A2C Monika Golková.

Problém nám ukáží testy

Hladina neurotransmiterů v těle není stabilní, ale kolísá podobně jako hormonální hladina, v závislosti na biorytmech. Neurotransmitery exitační, tedy ty, jež patří mezi energizující a stimulační, mají většinou nejvyšší hladinu ráno.
Naopak neurotransmitery inbihiční, tlumící organismus, dosahují svého vrcholu večer. Hodnoty jednotlivých neurotransmiterů lze přesně zjistit laboratorním rozborem krve nebo moči. Pokud se zjistí jejich nízká hladina, je nutné najít řešení.

„Aby organismus mohl produkovat správné množství neurotransmiterů, musí mít dostatek jejich prekurzorů, tedy látek, ze kterých chemickou přeměnou v organismu vznikají. Prekurzorem neurotransmiteru GABA je například vitamín B6, jehož je dostatek v celozrnném pečivu, nebo vnitřnostech. Pokud se tělu dodá dostatek B6, může mozek obnovit správnou produkci GABA. Takto je možné zasáhnout při změnách hodnot, které nejsou dramatické,“ vysvětluje Monika Golková.
Ve vážných případech pak nastupuje dodávání potřebných prekurzorů formou potravinových doplňků, přes infuze, nebo nastupuje podpůrná hormonální terapie. Když se podaří hladinu neurotransmiterů obnovit a ustálit do normálu, dochází ke zpětné aktivizaci mozku. „Vzdáleně by se tento proces dal přirovnat k restartování počítače. Látky dodané tělu pomohou mozku vytvořit neurotransmitery a ty mozek energeticky dobijí a obnoví správný přenos vzruchů mezi řídícími a řízenými nervovými buňkami. To způsobí vyladění funkcí dalších tělesných orgánů,“ uzavírá lékařka.

JAKÝ JSTE TYP?

Potřeba jednotlivých neurotransmiterů není u všech lidí stejná. Hladina, která jednomu naprosto dostačuje, znamená u druhého problémy. Na to je samozřejmě třeba brát zřetel i při vyšetření a léčbě. Který je dominantní ve vašem mozku? Zkuste to odhadnout...

Dopamin: sebevědomí a výkonnost
Pro těchto 17% populace je charakteristická velká energie a cílevědomost. Jsou to lidé racionálně založení, kteří dávají přednost faktům před nepodloženými pocity a emocemi. Mezi jejich přednosti patří strategické myšlení, pragmatismus a schopnost účelně jednat i ve stresu. Dopamin-dominantní osobnosti bývají často lékaři, výzkumníci, vynálezci a generálové. Vyhledávají intelektuální hry, jako jsou šachy nebo individuální soutěživé sporty (tenis, lyžování). Úspěšný dlouhodobý vztah je založen spíš na toleranci a pochopení jejich partnera a zbytku rodiny.

GABA: stabilní osobnost
GABA (gamma-aminomáselná kyselina) má uklidňující a stabilizující účinek na lidský mozek. Chrání nás před tím, abychom byli příliš roztěkaní, rychlí a tudíž neefektivní. GABA-dominanci má asi 50% populace. Hlavní známky této osobnosti jsou zásadovost, společenskost a zájem starat se o ostatní. GABA-dominantní lidé jsou praktičtí, objektivní, vyrovnaní a výborní organizátoři. Inklinují k zaměstnáním jako účetní, zdravotní setry, reportéři, pracovníci záchranné služby nebo organizátoři kongresů. Jsou to týmoví hráči a pro svou rodinu jsou vždy k dispozici.

Serotonin: umění žít
Dominanci serotoninu má asi 17% z nás. Jsou to lidé, kteří dokáží prožít a užít si každý okamžik. Serotonin je spojován s delta vlnami a ovlivňuje schopnost odpočívat a regenerovat. Serotonin dominantní lidé milují změnu – nacházejí nová řešení, rádi cestují, zkoušejí nová jídla i koníčky. Jsou schopní se účastnit aktivit, které jiným připadají nebezpečné, např. skákání s padákem nebo rafting. Serotoninová povaha je optimistická, vstřícná a přátelská, potřebuje ale osobní svobodu.

Acetylcholin: rychlost a kreativita
Acetylcholin reguluje proces vnímání a uchovávání informací. Tvoří se v temenním laloku mozku a je zodpovědný za jazykové schopnosti, inteligenci a pozornost. Lidé s acetylcholinovou dominancí jsou velice kreativní, společenští a charismatičtí. Velice rychle jim to myslí. Mají schopnost pamatovat si lidské pocity a reakce; pro svůj altruismus jsou velice oblíbeni. V populaci je asi 16 procent lidí s dominancí acetylcholinu.